nahoru

Městský dům kultury Sokolov

Rozhledna Cibulka

Rozhledna Krudum

Obec: Oloví
Přístup: volný
www: http://www.olovi.cz/rozhledna-cibulka
Popis: Rozhledna se nachází na Šibeničním vrchu u obce Oloví, přibližně v poloviční vzdálenosti mezi obcemi Oloví a Krajková. Vrch je zalesněný, nadmořská výška je cca 655 m.n.m. Účelem stavby je umožnit návštěvníkům rozhledny panoramatické pohledy do okolní krajiny. V minulosti stávala na stejném místě malá dřevěná rozhledna. Rozhledna je volně přístupná po celý rok. Z rozhledny je výhled všemi směry. Severním směrem je vidět město Oloví a hřebeny Krušných hor, východním směrem Boučský vrch (kóta 667 m n. m.), který je od rozhledny vzdálen asi 1,5 km a kde stála původní rozhledna. Jihovýchodním až jižním směrem je vidět Sokolovská pánev a město Sokolov, v pozadí kopce Slavkovského lesa, západním směrem nejzápadnější část Krušných hor a Smrčiny se Zelenou horou (kóta 637 m n.m.).

Bohušův vrch u Plané

Bohušův vrch u Plané

Obec: Planá
Přístup: volně přístupná
www: http://rozhledny.webzdarma.cz/plana.htm
Popis: Méně známá rozhledna stojí na Bohušově vrchu (571 m), dříve nazývaném Šibeniční vrch, v Plané u Mariánských Lázní. Od přelomu 19. a 20. století zde stál dřevěný vyhlídkový gloriet, jež si turisté velmi oblíbili. Jeho postupné chátraní vytanulo nutnost nahradit jej skutečnou vyhlídkovou věží z odolnějšího materiálu. U jejího zrodu stál Městský okrašlovací spolek. Plány byly velkorysé. Počítaly s věží vysokou téměř 30 metrů, která měla nést název Jubilejní rozhledna císaře Františka Josefa. Ten totiž v roce, kdy Městský okrašlovací spolek rozhlednu plánoval, slavil šedesáté výročí své vlády. O stavbu se nejvíce zasazoval předseda spolku Thomas Turner (shodou okolností majitel stavební firmy, jež měla rozhlednu vystavět). Potřebné finance se nakonec shromáždit nepodařilo, proto musel vzít spolek za vděk projektem mnohem skromnějším. Jeho výsledkem byla 16 metrů vysoká cihlová rozhledna, jejíž základní kámen byl položen v den císařského výročí 2.12. 1908. K rozhledně přiléhal malý domek určený pro strážného a k občerstvení turistů. První návštěvníci zdolali jejích 73 kamenných schodů v létě 1909. Později nahradil malý domek hostinec, který sloužil do období druhé světové války. Po ní byl celý areál zdevastován a hostinec zbořen. V 60. letech začala věž sloužit jako nosič antén pro televizní vysílání. Přístup pro turisty byl omezen a posléze zcela zakázán. Na lepší časy se začal blýskat na sklonku minulého století. V tomto období zmizely antény a Městský úřad v Plané provedl její generální opravu za 350 tis. Kč. 28. října 1999 opět pro veřejnost otevřena. Vyhlídková plošina ve výšce 18 metrů je volně přístupná a nabízí kruhový výhled především na okolní Slavkovský les, Český les a Mariánské Lázně

Bučina u Lázní Kyselka

Bučina u Lázní Kyselka

Obec: Karlovy Vary
Přístup: volně přístupná
www: http://www.rozhledny.cz/
Cesta: Rozhledna se nachází na vrchu Bučina, jihovýchodně od Lázní Kyselka
Popis: Rozhlednu na kopci Bučina nechal vystavět Jindřich Mattoni pravděpodobně kolem roku 1880. Tehdy z ní byl nádherný kruhový rozhled po celém údolí Ohře až ke Karlovým Varům. Po 2. světové válce ale začala chátrat a postupně byla přerůstána stromy. V 90. letech byla naší nejzchátralejší rozhlednou. Změna nastala až roku 2003. Tehdy ji nechal Obecní úřad Kyselka opravit - bylo vyspraveno zdivo a na ochoz přibyla slušivá střecha. Také byly vykáceny některé stromy, čímž se výhled podstatně zlepšil.

Rozhledna Na Háji

Háj u Aše

Obec:
Přístup: Duben - říjen, pondělí - neděle: 9:00-17:00 (v letních měsících do 19:00)
www: http://www.info-as.cz/bismarckova-rozhledna
Cesta: K rozhledně můžete zajet autem a to přímo z Aše po úzké silničce značené modrou turistickou značkou.
Popis: Stavba rozhledny, navržené architektem Wilhelmem Kreisem z Drážďan, byla zahájena 18. října 1902. Stavby se ujal stavitel Hausner. Otevření rozhledny se konalo 19. června 1904. Rozhledna má čtyři vyhlídková patra (nepočítaje přízemí). V prvním patře jsou jen malá "okénečka" a na zdech visí historické fotografie rozhledny. Z druhého patra se již můžete pokochat výhledem ze čtyř obrovských půlkruhových oken. Třetí patro se skládá ze čtyř vyhlídkových "balkónů" a v nejvyšším, čtvrtém patře, kam se dostanete po železném schodišti, je několik oken s kruhovým výhledem. Vrch Háj se nachází 1 km severně od města Aš. Je to naše nejzápadnější rozhledna.

Diana v Karlových Varech

Diana v Karlových Varech

Obec:

Karlovy Vary 

Přístup:

listopad - březen: 9:00-16:45, duben - říjen: 9:00 - 17:45, květen - září: 9:00-18:45

www: www.dianakv.cz
Cesta: Rozhledna Diana stojí hned pod Karlovými Vary na Výšině přátelství
Popis: Realizace projektu - restaurace s mohutnou vyhlídkovou věží a přístupem s kolejovou lanovou dráhou byla svěřena staviteli Fouskovi. Stavba byla zahájena na jaře roku 1913 a její dokončení se slavnostním otevřením se datuje na 27. května 1914.

Aberg (Doubská hora) v Karlových Varech

Rozhledna Krudum

Obec: Karlovy Vary
Přístup: nepřístupná
www: https://www.karlovyvary.cz/cs/rozhledna-aberg
Popis: Rozhledna na Doubské hoře (609 m) se vypíná na nejvyšším místě okolí Karlových Varů, které je spíše známé pod jménem Aberg. Toto oblíbené výletní místo má bohatou historii vyhlídkových staveb. Jako první tu byl v roce 1845 postaven dřevěný vyhlídkový altán nazvaný Art Turm. I v těchto pravěkých dobách turistiky se Doubská hora stala velmi rychle častým cílem lázeňských hostů. V červnu 1958 zachvátil ovšem okolní lesy požár a plameny sežehly kromě stromů i vyhlídku. V roce 1862 se městská rada rozhodla, že na Abergu vystaví novou kamennou rozhlednu. Na stavbu vyčlenila 1430 zlatých a za tři měsíce již první návštěvníci stoupali po jejích 87 schodech. Výhled, který 20 metrů vysoká věž nabízela, byl pěkný a zájem o rozhlednu prudce stoupal. Pro lepší pohodlí výletníků byla v roce 1878 postavena kamenná hrázděná kavárna. Lázeňské hosty k ní vozily fiakry nebo vozíky tažené osly. Později se však ukázalo, že rozhledna má vážné nedostatky a je nebezpečná svému okolí. Proto musela být roku 1904 zbourána. V roce 1904 proto městská rada rozhodla, že na Doubské hoře bude postaven nový, reprezentativní objekt. Architekt Rudolf Melichar navrhl stavbu moderní budovy s restaurací, tanečním sálem, verandou a 22 m vysokou vyhlídkovou věž. Stavba za 113000 korun byla slavnostně otevřena 16. července 1905. Do konce 40. let pak rozhlednu vlastnilo město. To se změnilo po roce 1945. Rozhledna změnila název na Gottwaldovu vyhlídku a do správy ji převzal podnik Restaurace a jídelny. Poté vyhlídku spravoval Svazarm a nakonec se dostala do vlastnictví Severočeských chemických závodů Lovosice. Objekt začal sloužit jako rekreační zařízení a byl přístupný nepravidelně. V devadesátých letech se rozhledna vrátila do vlastnictví města, které ji zprivatizovalo. Nový majitel provedl rekonstrukci a přeměnil objekt na luxusní hotel s názvem Aberg. Ve věži bylo zřízeno apartmá a přístup byl za účelem výhledu možný jen po domluvě a v případě, kdy nebyl pokoj obsazený. Výhled z věže se tak zkomplikoval. V případě, že pokoj není obsazený lze spatřit Krušné a Doupovské hory, část Slavkovského lesa, zahlédnout lze také hrad Andělskou horu a nad Karlovými Vary rozhlednu Dianu a Goethovu rozhlednu.

Dyleň u Chebu

 

Zobrazit na mapě

Rozhledna Krudum

Obec: Cheb
Přístup: nepřístupná
www: http://rozhledny.yc.cz/
Popis: Věž na Dyleni je jednou z našich nejpozoruhodnějších rozhleden. Byla postavena za hlubokého socialismu a sloužila (podobně jako jiné věže v Českém lese a na Šumavě) k "radioelektronickému boji". Po roce 1989 ztratila svůj původní význam a připadla soukromníkům. Už tehdy začalo být rozhlednovým nadšencům jasné, že z věže musí být užasný výhled, protože Dyleň je viditelná snad z každého vyhlídkového místa Karlovarského kraje. Přesto zůstával celý objekt dlouhou dobu veřejnosti uzavřen. Až koncem 90. let vyslyšel majitel volání a zpřístupnil ochoz turistům během tradičního cyklistického závodu na Dyleň. Tak se z bývalé vojenské věže stala rozhledna, jejíž navštívení bylo skutečným klenotem, protože výhled z ní patřil k těm nejkrásnějším. Tento stav trval až do roku 2003, kdy majitel areálu nechal na ochoz nainstalovat vysílací agregáty Rádia Egrensis a dalších subjektů. Bohužel, tento stav trvá dodnes.

Goethova vyhlídka v Karlových Varech

Goethova vyhlídka v Karlových Varech

Obec: Karlovy Vary
Přístup: od roku 2006 uzavřena
www: https://www.karlovyvary.cz/cs/rozhledna-goethova-vyhlidka
Popis: Honosná Goethova vyhlídka je jednou z rozhleden lázeňského centra. Tyčí se nad údolím říčky Teplé ve výšce 638 metrů nad mořem na Výšině věčného mládí východně od centra města. Její historie je spjata s návštěvou princezny Stefanie, manželky korunního prince Rudolfa Habsburského. Ta navštívila Karlovy Vary v roce 1887 a při té příležitosti navštívili i Výšinu věčného života. Byla tak ohromena výhledem na město, že navrhla, aby zde byla postavena rozhledna. A protože přání princezen se musí plnit, už za dva roky, přesně 21. července 1889, zde byla slavnostně otevřena rozhledna. Vyrostla zde honosná výletní stavba, jejíž náklady se vyšplhaly na tehdejších astronomických 35 000 zlatých. Mecenášem se stala městská spořitelna, která tak chtěla oslavit čtvrt století své existence. Duchovními otci stavby byli dva významní vídeňští architekti, Ferdinand Fellner a Hermann Helmer. Karlovarští radní s nimi měli tu nejlepší zkušenost. Předtím postavili v Karlových Varech Vřídelní kolonádu a divadlo. Pod jejich vedením vzniklo nádherné vyhlídkové místo, novogotického stylu. Stavbě z cihel dominovala vyhlídková válcová věž s cimbuřím, z níž vyrůstala další věžička. Přes čtyřicet metrů vysoká věž dostala jméno „Vyhlídka korunní princezny Stefanie“. Místo se stalo velmi rychle, oblíbeným vyletním cílem lázeňských hostů a představitelé města uvažovali dokonce o vybudování lanové dráhy, která by strmou Výšinu věčného života spojila s lázeňskou čtvrtí. Kvůli válečným událostem však tento záměr nebyl nikdy realizován. Oč méně se měnil vzhled vyhlídky, o to častěji se střídala její jména. Snad žádná jiná rozhledna u nás neměla za dobu své existence tolik jmen. Původní jméno ji vydrželo do roku 1918. Po vyhlášení samostatnosti se přejmenovala na Stifterovu vyhlídku. Po druhé světové válce dostala rozhledna opět nové jméno: tentokrát se stala Stalinovou rozhlednou. Nynější název Goethova vyhlídka dostala v roce 1957. Snad už se měnit nebude. Co by se ovšem změnit mohlo je současný stav.

Hamelika v Mariánských Lázních

Hamelika v Mariánských Lázních

Obec: Mariánské Lázně
Přístup: volně přístupná
www: http://www.marianskelazne.cz/
Cesta: Nachází se severním směrem nad Mariánskými Lázněmi na vrchu Hamelika
Popis: O podobu rozhledny se vedly velice dlouho různé debaty. To proto, že architekt Fridrich Zickler vytvořil plány, jež znamenaly postavení 20 metrů vysoké válcové kamenné věže s otevřenou vyhlídkovou plošinou - a právě nekrytá vyhlídková plošina vyvolávala v radních nelibost. Mysleli si, že by návštěvníci jistě uvítali zastřešení. Nakonec ale vyhrál původní návrh, protože nejlépe odpovídal požadovanému charakteru stavby. Stavba rozhledny i její otevření proběhly ve stejném roce - v roce 1876

Hard v Sokolově

Hard v Sokolově

Obec: Sokolov
Přístup: Přístupná (klíče od rozhledny jsou uloženy v nedalekém oddělení policie)
www: http://www.na-rozhledny.cz/hard
Cesta: Rozhledna Hard se nachází v Hornické ulici v Sokolově
Popis: Rozhledna byla slavnostně byla otevřena 26. 4. 2001 na místě, kde již dříve rozhledna stávala. Dnešní rozhledna je asi o 4 m nižší než původní, od které se liší jen v malých detailech. Bohužel výhled na centrum města Sokolov zakrývají vzrostlé stromy. Zato si můžete dobře prohlédnout jeden z místních povrchových dolů. Dnešní název Hard je novodobý název návrší, které se původně nazývalo Hartberg. Býval zde hřbitov a střelnice. Původně na tomto návrší stával gloriet (snad nižší věž nazývaná Prašná brána) a v roce 1907 rozhodlo vedení místního okrašlovacího spolku, že zde bude postavena rozhledna. Podle plánů stavitele Heinze byl stávající kamenný podstavec zvýšen a na něm byla postavena dřevěná rozhledna se dvěma vyhlídkovými patry. Kamenný podstavec byl vysoký 6 m a dřevěná část 12 m, což činilo ze stavby 18 m vysokou věž, v té době již z daleka dobře viditelnou. Věž byla poprvé zpřístupněna v dubnu 1908. Dřevěná nástavba postupně začala chátrat a v roce 1933 byla stržena. Na místě byl městem vybudován pomník obětem 1. světové války. V přízemí byla zřízena pietní síň a na podstavec byla postavena 5 m vysoká socha Krista. Socha byla snad roztavena za 2. světové války a podstavec postupně dále chátral. Rozhlednu se podařilo obnovit až po roce 2001, a to téměř v původní podobě.

Klínovec u Jáchymova

Klínovec u Jáchymova

Obec: Boží Dar
Přístup: Možný
www: http://www.bozidar.cz/cs/zajimavosti/pamatky-a-historie/rozhledna-klinovec.html
Cesta: Klínovec se nachází asi 5 km vzdušnou čarou severovýchodně od Jáchymova
Popis: Na Klínovci stály po sobě 4 vyhlídkové objekty. Tou první byla obyčejná dřevěná pyramida z roku 1817. Po ní nastoupil gloriet, který sloužil návštěvníkům od roku 1838 do roku 1868. Roku 1880 byl založen Krušnohorský spolek a hned při první schůzi začali přemýšlet o nové rozhledně na Klínovci. Věděli, že bude trvat, než naleznou vhodné dárce. A proto se rozhodli rychle jednat, aby někoho nalákali. Jejich prvním krokem bylo, že na Klínovci během jediného týdne postavili provizorní dřevěnou vyhlídkovou věž. V následujících třech letech byli zaměstnáni různými sbírkami a prací na projektu budoucí věže, která by měla na nejvyšším vrchu Krušných hor stát. Jeho realizace byla svěřena staviteli Josefu Peterovi z Kadaně. Slavnostní otevření se konalo 3. srpna 1884. V roce 1883 byl spolek návalem turistů donucen postavit alespoň malého hostince. Když ani ten nestačil, rozrostl se objekt do komplexu s více budovami, jak ho známe dnes.

Krásenská rozhledna

Krásenská rozhledna

Obec: Krásno
Přístup: volný
www: http://www.rozhledna-krasno.cz/
Popis: Rozhledna na Krásenském vrchu v nadmořské výšce 777 m patří mezi nejpozoruhodnější stavby svého druhu. Důvodem je neobvyklý tvar, kdy po obvodu se jako spirála vine vnější schodiště. Základna věze je 11 m široká, vyhlídková terasa ve výšce 25 m má v průměru již jen 3 m. Tato kuriozita vznikla na základě návrhu sochaře W. Russe, který se údajně nechal inspirovat legendární babylónskou věží. Obec Krásno využila projekt pro nouzové práce, kdy v době hospodářské krize v letech 1933 – 35 stavba zajistila práci místním nezaměstnaným. Rozhledna byla v nedávné době velkým nákladem rekonstruována a je opět přístupná veřejnosti.

Rozhledna Krudum

Rozhledna Krudum

Obec: Loket
Přístup: volný
www: www.rozhledny.cz
Popis: výška: 835 m.n.m., dostupná pěšky, horské kolo Města Loket, Horní Slavkov, Sokolov, Krásno, Loketské městské lesy, Lesy ČR a Karlovarský kraj – ti všichni se více či méně zasloužili o to, že do konstrukce vysoké telekomunikační věže bylo vsazeno spirálové schodiště s vyhlídkovou plošinou. Konstrukce ocelové, žárově zinkované věže, je vysoká 50 m a s nástavbou telekomunikačního tubusu celkem 59,65 m. Vyhlídková plošina je ve výšce 29,5 m nad zemí. Celková nadmořská výška plošiny je tedy 864,9 m.n.m. a kruhový výhled, který umožňuje opravdu stojí za zdolání všech 152 roštových schodů a trochu toho adrenalinu. Zejména, pokud trpíte závratěmi a bojíte se hloubek, je výstup a pobyt v té rozhoupané výšce zážitek. Do budoucna má být opravena lesní cesta z údolí Lobezského potoka do osady Milíře (2,5 km po zelená turistické značce), odkud už vede nová cesta, po níž se dá dojet až k věži na kole. V plánu je i parkoviště pod vrcholem (cca 1,5 km). Pokud na vrátkách nevisí zámek, je věž přístupná. Pravidelná sezóna by měla být přibližně od května do konce října, letos ale bude pro velký zájem otevřeno až do první námrazy nebo dokud nenapadne sníh. Věž bude uzavřena vždy za špatných povětrnostních podmínek (bouřek, námrazy apod. a při pracích na monitorovacím zařízení). Při pochybnostech doporučuji tedy zavolat na Loketské městské lesy (tel. 352 359 521, 602 344 201, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , www.lesyloket.cz). Na uvedená čísla lze hlásit i zjištěné závady. Je také nutné dodržet max. počet 35 osob na plošině, nevyklánět se za hranu zábradlí, nezdržovat se v blízkosti věže za bouřky a při výstupu na vyhlídku vypnout mobilní telefon, aby nedošlo k jeho poškození. Podrobnější podmínky se dozvíte z vyvěšeného provozního řádu.

Salingburg ve Františkových Lázních

Salingburg ve Františkových Lázních

Obec: Františkovy Lázně
Přístup: volný
www: http://rozhledny.kohl.cz/rozhledna-salingburg-ve-frantiskovych-laznich
Popis: V nejbližším okolí Františkových Lázní není žádný výrazný vrch, a proto obě rozhledny, které se tu nacházejí, stojí vlastně na rovině – rozhledny Zámeček a Salingburg. Protože neměly Františkovy Lázně žádnou historickou památku, rozhodli se radní, že nechají postavit umělou zříceninu, jejíž věž bude používána jako rozhledna. Tento nápad se dostal do novin a díky tomu začali nemalými dary přispívat jak obyvatelé města, tak i jeho návštěvníci. Díky tomu mohla být rozhledna 7. září 1906 o tevřena. O rozhledně se říká, že v ní žije duch minerálních pramenů Salinger. Rozhledně a duchovi se dostalo jmen podle zdejší kyselky nazývané od pradávna Saling.

Svatý kopeček u Kadaně

Svatý kopeček u Kadaně

Obec: Kadaň
Přístup: volně přístupná
www: www.rozhledny.cz
Popis: Na čedičovém vrcholku v blízkosti obce Kadaně byla v říjnu 2003 zpřístupněná obnovená rozhledna. Původně byl vrcholek holý, jeho zalesnění započalo v druhé polovině 19. století. V roce 1925 zde byl postaven vyhlídkový altán, který však v 60. letech 20. století shořel a základová zídka byla zdevastována. Přesto však byla použita jako základ pro obnovení dnešní vyhlídkové stavby. Altán s osmi betonovými sloupy má uprostřed osmibokou ocelovou konstrukci s krytou vyhlídkovou plošinou ve výšce 9 m, která vyčnívá nad samotný altán. Na vyhlídkovou plošinu vede 52 schodů. Celá stavba vysoká 14,5 m stála 2 miliony korun.

Útvina u Toužimi

Útvina u Toužimi

Obec: Útvina
Přístup: volně přístupná
www: www.rozhledny.cz
Popis: Tuto už na první pohled pěknou rozhlednu postavil pan Václav Krysl na rodinném pozemku pro svou přítelkyni. Veškeré stavební práce prováděl s pomocí přátel a svého strýce, který mu pomáhal se zednickými záležitostmi. Za šestnáct měsíců vyrostla rozhledna do své současné krásy

Tisovský Vrch - "Pajndl"

Tisovský Vrch u Nejdeku -

Obec: Nejdek
Přístup: volně přístupná
www: http://rozhledny.kohl.cz/
Popis: Rozhledna byla postavena v roce 1897, stojí nedaleko Tisovského vrchu (tzv. Pajndl) v nadmořské výšce 976 metrů. V roce 1908 byla k rozhledně přistavěna stylová restaurace, která však později zanikla. Po vysídlení Němců v roce 1946 začala rozhledna chátrat. Její náročná oprava byl provedena až v letech 1986-87. V roce 1986 byla rozhledna prohlášena za kulturní památku. Z Tisovského vrchu se naskýtá jeden z nejlepších výhledů ve středním a západním Krušnohoří. Za příznivého počasí je možné spatřit i vzdálené vrcholky Šumavy.

Vyhlídka Karla IV. v Karlových Varech

Vyhlídka Karla IV. v Karlových Varech

Obec: Karlovy Vary
Přístup: volně přístupná
www: www.rozhledny.cz
Popis: Karlova vyhlídka (nebo také vyhlídka Karla IV.) je nejstarší rozhlednou v Karlových Varech. Pochází z roku 1877 a nachází se na Hamerském vrchu v nadmořské výšce 514 metrů nad mořem mezi Grandhotelem Pupp a Galerií umění. Za Rakouska – Uherska se místo nazývalo Výšina Františka Josefa. Projekt vyhlídky nebyl originálem, ale napodobeninou r ozhledny stojící v severoněmeckém Schleswigu. Je to pseudogotická zděná věž, se dvěma vyhlídkovými ochozy zdobenými cimbuří. Městskou pokladnu přišla na tehdy závratnou sumu 6492 zlatých. Ovšem ve zlatém věku lázeňství si to Karlovy Vary mohly s klidným svědomím dovolit. Hosté si vyhlídku velmi oblíbili, nabízela nádherný výhled na město, ale její stavitelé přesto neušli kritice. Návštěvníci širších rozměrů si stěžovali, že na úzkém schodišti vedoucím na dva vyhlídkové ochozy mají problémy. Název Karlova vyhlídka je novodobý. Po první světové válce se rozhledna jmenovala Josefova výšina a nynější název dostala až po roce 1945. Za socialismu byla rozhledna dvakrát rekonstruována. Bohužel ne příliš kvalitně. Proto v roce 2001 přistoupilo město Karlovy Vary, které je vlastníkem vyhlídky, k její celkové opravě. K vyhlídkovému ochozu vystoupáte po 79 schodech. Výhledu na Karlovy Vatry a Krušné hory částečně brání stromy.

Zelená hora u Chebu - "Bismarckova rozhledna"

Zelená hora u Chebu -

Obec: Cheb
Přístup: volný
www: http://rozhledny.kohl.cz/
Popis: Než byla postavena nynější kamenná rozhledna, stála na vrcholu nejprve dřevěná stavba, vysoká 14 metrů. Jejím tvůrcem byl tesař Pötzl. Otevřena byla 23.8. 1891. Roku 1907 byla pro špatný stav uzavřena. O projekt další - kamenné rozhledny - se postaral architekt Rolf Beier a samotná stavba byla svěřena p. Zuberovi. Stavba mu šla rychle od ruky a ještě v tomtéž roce - 3.10. 1909 - byla osmnáctimetrová rozhledna, zasvěcená německému sjednotiteli Ottu Bismarckovi, otevřena. Nedaleko rozhledny byla dokonce postavena chata s pohostinstvím. Ještě nedávno byla rozhledna úplně uzavřena. Místo dveří byla do vchodu navařena kovová deska. To již neplatí, protože byla opravena a znovu zpřístupněna.

Mgr. Ladislav Sedláček

Funkce: ředitel
Telefon: 359 808 712
Mobil: 777 010 826
ladislav.sedlacek@mdksokolov.cz

PhDr. Jana Fefferová

Funkce: Dramaturgyně
Telefon: 359 808 715
Mobil: 777 868 742
jana.fefferova@mdksokolov.cz

Yvonne Bereczká

Funkce: Sekretariát
Telefon: 359 808 711
Fax: 359 808 717
yvonne.bereczka@mdksokolov.cz

Adresa MDK

Městský dům kultury Sokolov
5. května 655
356 01 Sokolov
Copyright © 2018 MDK Sokolov. Created by OLIVIUS s.r.o.